Jako každý rok jsme vyrazili na letní tábor k vesničce Jablečno nedaleko Zbiroha.

Tématem letošního tábora byl Divoký západ, táborníci byli prospektoři hledající zlato. Podle umístění v etapě si jednotlivé skupiny zaregistrovaly parcely (claimy). Poté se mohly pustit do těžby zlata. Prospektoři to neměli  jednoduché, voda byla čistá jen v prvním claimu, který byl nejdál proti proudu, poté už tekla jen zakalená voda, ve které nebylo skoro nic vidět a tak nezbývalo než zkoušet štěstí a  hledat poslepu. Zlato se vykupovalo každý den za jinou cenu podle toho, kolik se vytěžilo minulý den. Zároveň s těžbou zlata se skupiny snažily svoji osadu spojit s městem pomocí železnice. Jakmile se jim to povedlo, tak se jim otevřely nové možnosti výdělku a to hazard. Ve městě bylo totiž kasíno ve kterém se mohli pokusit rozmnožit svoje těžce nabyté dolary. Občas někdo vyhrál, ale občas je kasíno málem obralo i o kalhoty.  Nejednou se pokusily i o přepadení kasína, jednou jim to skoro vyšlo, ale když zjistily že už by nikdy nemohly vstoupit do kasína a nedostaly se ke hrám, tak radši vše vrátily a ještě se omluvily.

Cílem táborové hry bylo poražení bandy desperátů,  kteří terorizovali okolí a vybírali výpalné. Některým osadám se výpalné (i když bylo někdy malé) nechtělo platit. To pak přišla na řadu přestřelka. Občas si osadníci mysleli,  že to budou mít snadné, ale nejednou se stalo, že zvítězili desperáti, i když do přestřelky šel třeba jenom jeden z nich.

Na pozadí táborového dne probíhaly kromě etap a programu i celodenní hry. Jedna spočívala  ve vyloupení banky, ze které měl osadník odnést pytel peněz tak, aby jej nikdo nespatřil. Ve druhé měli za úkol zajmout nebo zastřelit desperáta, na kterého byla zrovna vypsaná odměna   a to opět tak, aby je při tom nikdo nespatřil. Živý desperát byl za větší sumu, mrtvý sice taky vynesl nějaký ten dolar, ale už to nebylo tolik.

Ovšem desperáti nezůstávali nečinně přihlížet, protože každá osada měla jednoho šerifa, který byl v hledáčku desperátů. Pokud se jim povedlo zastřelit šerifa tak, aby je při tom nikdo nespatřil, tak osada,  ze které mrtvý šerif byl, nedostala denní bonus. A desperát se mohl chlubit další šerifskou hvězdou.

Když jsme se nevěnovali předstírání Divokého západu, tak jsme se chodili koupat do nedaleké přehrady. Děti si tu mohly vyzkoušet i vodní trampolínu, která se v horkém dni stala osvěžujícím rozptýlením. Své fanoušky si získalo také lezení po skalách.

Někteří táborníci projevili zájem o přespání pod širákem. Proto jsme jim předvedli jak se staví přístřešky z celty nebo plachty. Navečer pak někteří vyrazili přespat mimo tábor. Moc se jim to líbilo a doufám že příští rok se řady odvážných opět rozrostou. Vycházím z toho co se dělo večer u dohasínajícího závěrečného ohně. V kruhu okolo něj totiž spali skoro všichni.

Nikdo si nestěžoval,tak se tábor líbil snad všem. 

Autor: Juny Vydáno: 11.9.2014 18:48 Přečteno: 10669x Hodnocení: 1 (hodnoceno 8x)

Formát pro tisk

Uživatel